Vrh „A“

Autor: Petra

Date: Září 21st, 2010

Category: Naše odchovy


Vrh „A“ – po kliknuti na jméno se Vam zobrazi fotky štěňátek, které jsme obdrželi od jejich páníčků.


Rodokmen vrhu „A“


AMUNDSEN THE FIRST HAPPY HURRICANE – PETRUŠKA FEDOROVIČOVÁ

AXEL ROSE HAPPY HURRICANE – p. VLČEK

ALONSO CARBORN  HAPPY HURRICANE– p. ULBERT

ABIGAIL AESKULAP HAPPY HURRICANE – ZŮSTÁVÁ DOMA 🙂

ARWEN THE BLACK HAPPY HURRICANE – sl. ULIČNÁ

ARAKAIN SPEEDY HAPPY HURRICANE –   Kaidá je u svých nových páníčků v zahraničí.

AURORA VICTORY HAPPY HURRICANE – ČÁPOVI


30.7.2010

S radostí oznamujeme, že dnes Kajdá (Arakain) odcestoval do svého nového domova. Měj se tam Kajdo báječně a neudělej nám v té cizině ostudu 🙂


18.7.2010

ARAKAIN SPEEDY HAPPY HURRICANE

Krásný černý pejsek Labradora s PP za bezkonkurenční cenu !!!

Hledáte nejlepšího přítele, či nádherného psa  do chovu, nebo snad pro práci v lese? Tento černý krasavec má výborný rodokmen finské linie, výborného zdraví s výstavně i pracovně úspěšnými předky. HD 0/0 až do třetí generace. Rodinný odchov s důrazem na zdraví a vyrovnanou povahu, obojí Arakain projevuje v plné míře. Kája je pravidelně odčervovaný a hlavně již plně očkovaný (kombinovaná vakcína), chybí už pouze vzteklina ! Přijeďte se podívat na nezávaznou návštěvu!!


17.6.2010

Ahoj, dlouho jsme se neozvali, ale zato jsme se pro Vás vyfotili. Už chodíme ven a jsme už hodně akční. V neděli jsme byli u takové paní doktorky, která nás všechny prohlídla, moc nás pochválila, jak jsme pěkně rostlí a zdraví, pak nám za odměnu bodla strašně studenou věc, prý to bylo očkování a prý nás to čeká eště dvakrát … Bóóže … To druhý pigáro se už zaplaťpánbůh opakovat nebude, sice moc nebolelo, ale vypadalo hrozivě, strašně tlustá jehla a v ní prý bylo něco podle čeho nás mají rozeznat. No to jsme na ně zvědaví, dyť to máme pod kůží 🙄 Každopádně když nad náma paní doktorka mávala takovou plácačkou s dírou, tak jsme pípali a všichni se tvářili že je to v pořádku. největší sranda byla dostat nás k doktorce a zpátky, páníčci se potili a funěli, jak nás táhli v takový velký kleci, no bylo veselo … .

Jsme už pořádně těžcí a taky uhlídat nás všech sedm není žádná sranda, né že bysme byli zlobivý, to my ne, ale už máme každej svoji hlavu a když každý jdeme jiným směrem, mají páníčci co dělat.

Příští pátek 25.6.2010 prý už můžeme jít k novým páníčkům. Někteří z nás už mají kam, ale my ostatní stále ještě čekáme, kam že to půjdeme. připravili jsme pro Vás fotečky s informací, kteří z nás už jsou zadaní a které z nás si můžete ještě přisvojit.

Už se těšíme, pište, volejte, kam … to najdete v kontaktech.

Vaši Pupíci 🙂


Aktuální graf váhových přírůstků.

24.5.2010

Ahojda,

Začínáme 4 týden života. Co nového?? Zjistili jsme, co že to dostáváme k jídlu 3 krát denně je  Royal Canin Starter a jednou denně dostáváme k obědu od paničky buď ovesnou, krupičnou, či těstovinovou kaši s výborným kuřecím masíčkem. A někdy k pití psí mlíčko, to je vám taky dobrota… Dneska se stal velký zlom! Panička si potřebovala zajet na den do Prahy, a protože páník ji tam vezl, tak jsme museli na hlídání k babi Fořtový. To Vám bylo dobrodrůžo!! Měli jsme se u nich moc dobře, teta Jitka nás hlídala jako oko v hlavě a babi se o nás starala jak o vlastní… A my jsme ji za to vůbec nezlobili, tak jsme byli „hodní“..  😉 Po příjezdu páníků, jsme litovali, že v tý Praze (bůhví co to je???) ještě chvíli nezůstali. Objevili totiž náš velký prohřešek a hned začali nadávat. My Vám to teda řekneme, co jsme provedli, ale pssst před páníky, jooo?? No kdo konkrétně to byl, teda nepřiznáme ani  Vám,  ale prostě někdo z nás kousl, jo jo kousl – už se nám objevili zoubky a to pěkně ostré, takže zkoušíme okusovat vše co se dá – ale opravdu to byla nešťastná náhoda, Carbornka do hlavičky a vona se mu tam hnedka udělala šílená boule, no vypadal teda, jak když má paroh. A to byl ten průšvih, že se mu to hnedka zanítilo a udělal se mu tam ten paroh,  páníci tomu teda říkali absces a museli radši k veterinářce na injekci, to je prej taková bolestivá věc, ale né moc, říkal Alonso. Dostal nějaký…hm jak jen to bylo… Antitentoněco, to už jsme zapomněli. Prostě něco aby mu to už nezanicovalo se dál. A teď pssst nadvakrát, nebo jestli to zjistí Carborn, že jsme Vám to píchli, tak už s náma nepromluví… Voni ho tam voholili !! Na tý hlavě, hi hi…  😆  Má na hlavě takový srandovní kolečko… No my víme, že bysme se mu neměli smát, kor když za to může někdo z nás, ale on vypadá opravdu komicky. A než vyroste, tak se mu to ztratí, tak co.. Žejo..

Jinak páníci říkali, že prej se Vás ozývá nějak málo, to nás jako nikdo nechcete?? My jsme přece ty nejroztomilejší čertiska pod sluncem, tak co se děje?  Hlavně kluci, ty nějak nikdo nechce a přitom jsou to takový krasavci. A hodný jsou. Hodnější než my holky. Ale jestli se nás zeptáte přímo tak to zapřem 🙂 Na rozdíl od nás holek, který jsme jak z divokých vajec, jsou kluci takový přitroubla roztomilý.. Dříví byste na nich mohli štípat (a že to skoro zkoušíme 🙂 . No jo, tak my budem zas končit. Ozveme se !! A vy se taky už konečně ozvěte, ať se na nás můžete přijet podívat !!!!

Už se těšíme Pupíci


17.5.2010

Ahoj všem našim „fans“ !!

Dlouho jsme se neozvali co ? Taky se toho dělo, že jsme prostě nestíhali. Tak zpětně. První věc, kterou jsme o víkend objevili, jsme byli my všichni navzájem. Zjistili jsme, že to co nás tak poštuchovalo a odstrkovalo od cecíků, nebyla ani strašidla ani páníci či mamina, ale my všichni. Amundsen musel konstatovat, že záhada je vyřešena a smířit se s tím, že má sourozence. A že jsme si to hned začali náležitě „užívat“. Zezačátku jsme si spolu moc hrát nevydrželi, ale doba hraní se už čím dál víc prodlužuje. Je to děsná psina. Taky jsme zjistili, že kromě očuchávání se dá všechno i ochutnat, tak teď lítáme v prostorách nám vymezených jak blázni a všechno olizujem !!!

No a právě teď k tomu důležitýmu, co se událo v pondělí. Asi, že jsme byli tak zdatní ochutnávači a taky, že jsme začali po papání trochu pokníkávat a vyžadovat krmení častěji, místo abychom dali mamce trochu „oraz“ přistálo nám tento den v pelechu něco nového, zajímavého a moc krásně to vonělo. Abychom ještě nezapomněli, tento den se nám zvětšil pelíšek !! Jů, to bylo věcí na objevování. Sice nám v úplném rozletu, místo dřeva bedny, překážejí pro změnu nějaké mříže, či co, ale prostoru je najednou mnohem víc. No a taky se v něm objevili takový divný šustivý věci, na který se nám mooooc dobře čůrá a kadí 😀 . Mamka nás sice pořád chtěla čistit, ale my už jsme velký štěňata, že jo, takže jsme se vzepřeli, a když jsme získali nový prostor, který nebyl určen ke spánku, tak jsme to hned využili. A jak nás páníci chválili, jéje to bylo nadšení (až jsme si říkali, co z toho dělaj takovou vědu), no nic. Zpět k té nádherně vonící věci, která možná přistála v našem výběhu, za odměnu za to kadění??? Prostě se tam najednou zjevilo něco vobrovskýho, stříbrnýho a pomalu se to snášelo k zemi (a pak jak vznikaj legendy o ufonech.. haha) a páníci nás okolo toho naaranžovali, jak na výstavu. Jenže pak nám najednou začali do tý libě vonící věci strkat čumáčky, a my se troubové nejdřív bránili. Ale jen chviličku, než jsme se olízli a zjistili, že je to mooc dobrá, taková jako kaše nebo co. Napoprvé jsme snědli asi 20g a pokaždé se naše nároky na množství zvedaly. Zaplať pánbůh, že k nám to UFO lítá čtyřikrát denně !! Mamka si prej, taky dost oddychla… No rozhodně teda ožila a o to víc nás olizuje (no páníci jí podezírají, že je to zastírací manévr, jak nám spápnout véču, ale nene, ona nás má tak ráda 🙂 .  No a tak to šlo celý týden, krmení od mamky, od páníků, venčení a hra a nejvíc pak spánek. Začali jsme taky dost přibírat co?? No schválně mrkněte se na graf. Hele už zas letí UFO… Sorry vážení, ale my teda musíme končit, protože se právě blíží 175g tý nejlepší mňamky na světě!!!

Zdraví Vás spokojení Pupíci


16.5.2010

Dneska už koukám i já. A že je na co koukat, v bedně jsou se mnou nějaké jiné objekty. No něco mi říkalo, podle mých častých průzkumů bedny, že tady asi nejsem sám…  Zkoušel jsem je ochutnat, ale k jídlu nebyly, když jsem si na ně chtěl lehnout, tak se bránily… Opravdu záhada pro Amundsena jak stvořená.. Takže pa, já teď jdu vypátrat, co je to opravdu za tvory.

Váš Amundsen


15.5.2010

Dneska se nám rozsvítilo skoro všem…  Kromě nejstaršího Amundsenka, kterého prý baví víc očmuchávat a pátrat po slepu, jsme otevřeli očička všichni. Zatím sice toho moc nevidíme, ale už se to projevuje na naší prostorové orientaci a na koordinaci našeho pohybu. Přeci jen už přejdeme bedničku a začínáme trochu vnímat ostatní sourozence, už ne jen jako zdroj tepla, ale jako jiné bytosti. Maminku a páníčky už poznáme bezpečně..  Jakmile se přiblíží k bedničce tak to my hnedka ožijeme, protože tušíme nějaké jídlo!! No dneska to teda bylo zklamání.. Místo jídla nás páníci brali jednoho po druhém (už jsme se lekli, že se zas bude odčervovat), ale tentokrát to bylo něco jiného. Ostříhali nám drápky. Někomu to vadilo více, někomu méně, ale víme, že je to tak dobře, kvůli mamince, která začínala mít na vemínku opravdu ošklivé drápance. I přes to nám hezky držela, ač jsme jí museli působit velkou bolest.

Jo a ještě jeden pokrok, když chceme jít na OO, tak už nemusíme volat maminku, začínáme to zvládat sami!!! Hurá!!!

Pac a pusu Pupíci


14.5.2010

Je nám čtrnáct dní!!! Od té doby co jsme se neozvali jsme pořád jenom spinkali, papali no a vy víte co.. J Hodně z nás taky začalo víceméně chodit, nejlepší v tom je naše nejmladší Aurorka, mrštná to ona teda je, leze po nás všech a je opravdu živá. Taky první otevřela oči, takže nám mohla říct, že to divný co nám někdo strkal do tlamiček, z čeho teklo opravdu nic moc mlíčko (ble, kam se hrabalo na maminčino), bylo bílé a že nás držel jeden z páníků a ten druhý nám to vkládal do tlamiček. Jak už jsme říkali, nic dobrého to nebylo, i když se páníčci tvářili, jaká je to dobrota, až to zlákalo i mamču a byla hrozně uražená, že jí teda ochutnat nedali!! Dostala za to páreček. Prý je to nějaké odčervení nebo co.. Tsss… copak mi máme nějaké červíky???  A aby toho ještě nebylo dost, museli jsme pózovat jak modélky abychom měli každý svou vlastní fotku ve 14 dnech. Mrkněte do fotogalerie.

Pac  a pusu Pupíci


9.5.2010

Tak už je nám devět dní.

Jak můžete vidět podle grafu, všichni jsme se, k veliké úlevě páníčků, dostali během dneška (někdo už včerejška) na dvojnásobek své porodní váhy!  To bylo radosti.

Už se snažíme trochu chodit, no spíš se pokoušíme 🙂 , vrčíme, štěkáme a vůbec už nejsme jen takové žížalky, ale začínáme vypadat jako opravdoví pejsci 🙂

Teď už se chystáme otevírat očka, jsme pekelně zvědaví na mámu, která se o nás tak pečlivě stará a na páníčky, kteří jí v tom velmi pomáhají. Včera panička našla prvorozenému hnědému Amundsenkovi zespoda na levé přední tlapce bílou skvrnku, tzv. Bolovu tlapku. Nic nového se jinak už nestalo. Tak zatím ahoj a zas se ozveme, musíme spinkat.

Pupíci


1.5.2010

Ahoj, jmenujeme se všelijak, ale páníčci nám souhrnně říkají Pupíci.

Narodili jsme se 1.května 2010 za rozhodně nestandardních a pro páníčky prvničky trochu infarktových okolností. Maminka začala být nervózní už v pátek večer, ale první z nás přišel na svět až ve tři čtvrtě na dvě v sobotu. Protože ihned po narození a osvobození z obalu začal „utíkat“ a zvědavě vše očuchávat a prozkoumávat, začali mu páníčci říkat objevitel. A tak dostal jméno Amundsen, a protože byl z vrhu první, jeho přídomek byl jasný – the First.

Asi hoďku na to začala být mamča znovu trochu nervní a utekla z porodní bedny ke dveřím pokoje, kde vtrhl, vskutku impozantně a dosti z výšky, na svět druhý hnědý kluk. Za svůj rockerský vstup do života dostal jméno Axel Rose.

Pak se dlouho nic nedělo, my prvorození jsme byli už dávno osušeni a nakrmeni a pořád nic. Páníčci vypadali trochu nervózně a najednou sebrali mamku a jeli pryč. Když se vrátili, vyndala panička z mikiny naše další dva sourozence. První byl černý kluk, narozený v autě v poslední zatáčce před veterinou. Dostal proto jméno Alonso Carborn. Druhá byla (konečně!) první hnědá holka, už jsme se báli, že budeme samí chlapi. Dostala jméno Abigail, protože tak páníčci chtěli pojmenovat první holčičku a přídomek Aeskulap, protože jí na svět pomohla paní veterinářka.

Jen co dojeli páníci domů a uložili všechny sourozence, mamča začala díky injekcím od paní veterinářky zase tlačit. Na svět přišla další psí slečna, tentokrát černá. Ta jako jedna z mála dostala jedno z předem vybraných jmen – Arwen – a díky své krásné černé barvě si vysloužila přídomek the Black. No ani ještě nebyla osušená a najednou ryc a byl tu černý bráška. Páníčci ho pojmenovali Arakain a pro svou rychlost, s jakou se dostal na svět, dostal přídomek Speedy.

Nakonec, alespoň jsme si všichni mysleli, že nakonec, spatřila světlo světa malá černá fešanda a protože se nám všem strašně ulevilo, že je po všem, ve vítězné euforii, dostala jméno Aurora Victory.

Pak jsme se všichni zklidnili, mamka nás krmila a olizovala, ale najednou ouha, začala zase tlačit. Říkali jsme si, že to asi budou naše peřinky, které ještě zůstaly uvnitř, ale pořád nic. Do rána už mámě bylo ouvej, tak páníčci zase naložili mámu a hurá k paní veterinářce podruhé. Nebudeme to nijak extra protahovat, po vyšetření a dalších hodinách čekání jsme skončili na veterinární klinice všichni. My teda jako doprovod, aby se mamka nebála. Tam zjistili, že jedno z nás je ještě uvnitř a dokonce živé. Snažili se všichni páni doktoři, aby mamka porodila normálně, ale v pondělí ráno už řekli dost, začíná to být nebezpečné, maminku uspali a někam ji odnesli, kam jsme my nesměli. Páníčci nás zatím krmili umělým mlékem, no nebyla to taková dobrota jako od mámy, ale pořád lepší než nic, takže to do nás nakonec horko těžko nacpali. Alespoň nemuseli myslet na chudáka mámu (panička brečela, když ji odnášeli). Když už jedl poslední z nás, objevila se najednou paní doktorka a přinesla ještě jednu krásnou hnědou holčičku. Byla úplně jiná než my, taková scvrklá, no dobře, my tak před dvěma dny taky vypadali no, a neustále plakala. Papat moc nechtěla, ale snažila se. Mamka ji slyšela až za tu zeď, kam jí odnesli, sál tomu říkali, a přestože jí ještě ani nedali injekci na probuzení, jakmile otevřeli dveře, utekla za námi. No spíš se připotácela, žuchla vedle nás a zase usnula.

Vše vypadalo v pořádku a tak nás pustili domů. Hurá!

Přes veškerou snahu doktorů, páníčků i mamky a naší Amazing Miracle, tak pojmenovali tu poslední sestřičku, však byla skutečně živým zázrakem, sice papala, bobečky dělala, ale, nejspíš pro plodovou vodu v plicích, špatně dýchala. Večer tiše usnula naposledy.

Mamce i nám se stýská, ale víme, že teď už ji nic nebolí a budeme na ni s láskou vzpomínat.

Tak takhle jsme přišli na svět a ke svým jménům, teď už ale musíme jít papat a spinkat tak zas příště …

Pupíci.


Štěňátka – datum narození 1.5.2010

č. Jméno Barva Pohlaví Označení Čas narození Hmotnost (g)
1 Amundsen the First
Happy Hurricane
M ZELENÁ 13.45 421
2 Axel Rose
Happy Hurricane
M MODRÁ 15.02 390
3 Alonso Carborn
Happy Hurricane
M BÍLÁ 18.32 430
4 Abigail Aeskulap
Happy Hurricane
F ČERVENÁ 19.15 440
5 Arwen the Black
Happy Hurricane
F ŽLUTÁ 20.20 413
6 Arakain Speedy
Happy Hurricane
M HNĚDÁ 20.32 345
7 Aurora Victory
Happy Hurricane
F FIALOVÁ 21:15 396
8 Amazing Miracle
Happy Hurricane
F NEMĚLA 3.5.2010
09.30
340


Připravujeme další, další a další podrobnosti.

Pár fotek je k nahlédnutí v sekci Fotogalerie.

Justýna od Jakuba Krčína X Mallorn’s Roque’s Gallery

Comments are closed.